U Mrázovky 15
150 00 Praha 5
IČ: 60458844

e-mail: info@suki.cz

Sdružení uživatelů
kochleárního implantátu

Konference Evropského Parlamentu v Bruselu

Na počátku listopadu jsem se zúčastnil akce, organizované Evropskou agenturou pro rozvoj speciálního vzdělávání pod záštitou Evropské unie s názvem: „European Hearing – Young Views on Inclusive Education“ neboli Evropské slyšení – pohledy mladých na inkluzivní vzdělávání v Bruselu, na kterém se podíleli studenti z celé Evropy.

Za každou zemi Evropské unie byli vysláni maximálně tři studenti s různým druhem zdravotního postižení včetně studentů bez handicapu. Každý student měl s sebou svého průvodce z řad učitelů, zástupců ministerstev školství nebo rodičů. Za Českou Republiku jsme byli vybráni dva studenti. Lucie Hrdinová, studentka 3. ročníku Sociálně správní školy v Praze a já, Tomáš Černý, student 2. ročníku Zdravotnického lycea Střední zdravotnické školy v Opavě. Byli jsme vybráni ministerstvem školstvím, abychom na této akci reprezentovali naší republiku, což byla pro nás oba nesmírně velká výzva. Měli jsme tak možnost vyjádřit své postřehy a názory v oblasti problematiky handicapovaných studentů, výhody či nevýhody inkluze a také zkušenosti a vlastní příklady ze života. Lucie se zabývala problematikou pohybově postižených a já jakožto uživatel kochleárního implantátu jsem se zaměřil na problematiku sluchově postižených studentů, tudíž bych se s Vámi čtenáři rád podělil o své postřehy a myšlenky z průběhu konference, konané v budově evropského parlamentu ve dnech 5. až 8. listopadu 2011.

Druhý den po příjezdu nás čekal celodenní pracovní workshop, který se konal v hotelu Novotel Tour de Noire, místě, kde jsme byli ubytovaní. Dle perfektní organizace Evropské agentury jsme my studenti byli rozděleni do několika pracovních skupinek, kde jsme v učebně naší pracovní skupiny č. 4 nazvané „Babel“ diskutovali o výhodách či nevýhodách inkluze. Vše moderovala asistentka Evropské agentury Amanda Watkins, samozřejmě v angličtině a my si tak mohli vyměňovat osobní postřehy, názory, a zkušenosti, týkající se inkluze se studenty z Walesu, Skotska, Malty, Estonska, Nizozemí, Rakouska, Belgie a Slovinska. Debatovali jsme o bariérách při začlenění do kolektivu v naších školách a do společnosti a společnými silami jsme dospěli k několika důležitým závěrům. Všichni jsme zdůraznili myšlenku, že inkluze je pro handicapované studenty velmi důležitá a potřebná z důvodu začlenění do společnosti, jelikož nechceme být izolováni od ostatních lidí bez postižení. Také jsme se shodli na tom, že bychom potřebovali více porozumění a naslouchání ze strany společnosti. Přejeme si, aby nás celá společnost brala na vědomí, rozuměla a uznávala naše práva. Ale zároveň jsme si uvědomili, že svou budoucnost si musíme budovat sami. Musíme odstranit bariéry v nás samotných a překonat tak své postižení – pak nás bude svět lépe přijímat. Vyslovili jsme také přání, abychom o svém budoucím životě mohli rozhodovat sami a mít takové podmínky, aby nám nic nebránilo žít a studovat spolu s ostatními. Svět a možnosti by přece měli být otevřeny všem lidem bez rozdílu pohlaví, barvy pleti či zdravotního postižení. V pracovní skupině jsme si všichni rozuměli, respektovali jsme se navzájem a vytvořili dokonalý tým pro úspěšnou a efektivní spolupráci. Navíc setkání s mými vrstevníky z Evropy bylo pro mě velice přínosné. Součástí tohoto dne byl i galavečer v krásném prostředí paláce evropského parlamentu, kde jsem navazoval nová přátelství a utužoval kontakty z workshopu v rámci společenského večera. Zkrátka, tento den plný nových informací a zážitků byl pro mě velice přínosný.

Následující den se v budově Evropského parlamentu József Antall, v sále Anna Lindh konala konference, které se kromě nás studentů, doprovázejících osob a zástupců Evropské agentury zúčastnili i politici a představitelé významných evropských institucí. Každý jsme měli možnost se představit a říct jednu z myšlenek ze závěrů pracovní skupiny. Následovala i diskuze, ve které každý mohl přispět svými dalšími myšlenkami či nápady. Europoslanci svými vroucnými slovy nám všem studentům dodali sílu a uvědomění, že se o nás ví, že o nás má společnost zájem a bude pracovat na zlepšení stavu integrace nejen do škol, ale celé společnosti. Také zdůraznili svou podporu a oddanost myšlence inkluzivního vzdělávání a nyní s přispěním nás studentů určitě zlepší podmínky vzdělávání mladých Evropanů se speciálními potřebami.

Celá akce mi udělala radost nejen povedeným programem, ale také mi rozšířila obzory nahlédnutím do problematiky zdravotně handicapovaných studentů. Obohatila mě jak po stránce odborné, tak i společenské a naplnila mě silami do dalších školních dnů. Navíc setkání s mými vrstevníky z Evropy mi přineslo mnoho dalších užitečných znalostí v angličtině a jsem silně motivován pro další studium.

Na závěr bych rád vzkázal čtenářům, že je důležité mít v životě určitou vizi a směr a z něj nesmíme ustoupit. Každému přeji, ať zůstane sám sebou a váží si sám sebe. Každý z nás je osobností a měl by si držet hlavu vzhůru – zachovat si důstojnost a nenechat se nikým ovlivnit proti své vůli. Jedině tak překonáme své postižení a s tím související bariéry a světu dokážeme, že i my neslyšící jsme skvělí lidé s jedinečnými schopnostmi a můžeme být tak významným přínosem pro společnost.

Tomáš Černý

««« Předchozí text: Severský filmový podzim - Praha, Brno, Olomouc, listopad 2011 Následující text: Jarní setkání SUKI - 2012 »»»

20. 12. 2011 Út 20.08 | Různé | trvalý odkaz | tisk | 774x